Sámediggi 30 jagi

Ávvujagi 2019 oktavuođas, ja Arkiivadoaimmahaga skeaŋkan Sámediggái, leat dál báddemat vuosttaš dievasčoahkkimis guldalan ládje Digitálaarkiivvas. Jagiid 1989 – 2007 dievasčoahkkimiid báddemat leat digitaliserejuvvon. Áigumuš lea ahte Sámedikki vuosttaš válgaáigodat lágiduvvo olámuddui jagi 2020 mielde. Muđui sáhttá ohcat beassat guldalit materiála go váldá oktavuođa njuolga Sámi arkiivvain dahje Arkiivadoaimmahagain. Báddemat leat digitaliserejuvvon DigiForsk AS – Guovdageainnuossodaga bokte ja originálat vurkkoduvvojit Sámi arkiivvas. 

Rahpanseremoniija

Vuosttaš Sámediggi rahppui golggotmánu 9. beaivvi 1989 Kárášjogas, Kárášjoga kulturviesus. Lei Majestehta Gonagas Olav V gii rabai Sámedikki sártniin áirasiidda; Gonagas Olava sárdni 1. albma Sámediggái dan rahpama oktavuođas golggotmánu 9. beaivvi 1989. Gonagasviessu lea almmuhan sártni dáppe.
-Mun rávkkan Sámediggái bures boahtin ovddasvástideaddji bargui ja sávan ahte boađášii sámi álbmogii ávkin, dajai H.M. Gonagas Olav V Sámediggái.

Olles rahpanseremoniija sáddejuvvui NRK TV:s. Doppe oaidná earret eará movt guokte sámediggebargi, Marit Myrvoll ja Sven Roald Nystø, jođiheaba seremoniija. Nystø šattai maŋŋel nubbi sámediggepresideantan. Magnar Mikkelsen, Čiesttis eret, logai prologa Sámediggái.

Vuosttaš Sámediggi

Go sámediggepresideanta ii lean vuos válljejuvvon, de lei Norgga sámeráđđi jođiheaddji Aslak Nils Sara gii álggahii čoahkkima. Son muittuhii áirasiid das makkár vuordámušat sidjiide leat ja makkár ovddasvástádus easkka válljejuvvon áirasiin lea. 

- Sámi álbmot atná dál din ovddasvástideaddjin, mihá eambbo go ovdal go barggaimet organisašuvnnaid  bokte. Dát gáibida dis politihkalaš duostilvuođa, muhto maiddái jierbmáivuođa dahkat rievttes mearrádusaid áiggi ja resurssaid hárrái. Juohke áirras lea ožžon ovddasvástádusa čađahit láhkagohččumiid. Lea maiddái din iežadet duohken ovdánahttit sierra bargovugiid ja fápmočađaheami, ja ovddastit doaimma nu go dulkobehtet sámi álbmoga vuordámušaid. Didjiide eai leat dušše vuordámušat ja dis ii leat dušše ovddasvástádus, muhto dis lea maiddái álbmoga doarjja din doaimma duogábealde, dajai son.  

Oanehis sártni maŋŋel áirasiidda čađahii Aslak Nils Sara nammačuorvuma ja bivddii áirasiid čuoččahit. Son álggii nuortaguovllu válgabiriin, Várjjagiin, ja jotkkii luksa olles Finnmárkku čađa. Dat áirras guhte lei ožžon eanemus jienaid guđege válgabires, oaččui bargun geiget válgadokumentašuvnna čoahkkinjođiheaddjái.  

Sámedikki ásaheapmi 1989:s lea buoremuddui huksejuvvon dáruiduhttinpolitihka garra duolbmama dovddasteapmin, mii álggii juo 1800-logu álggogeahčen. Sápmelaččat leat vásihan vearredaguid stáhta bealis mat measta jávkadedje olles kultuvrra, muhto sámi vuoigatvuođaid ovdáneapmi ja Sámedikki ásaheapmi ii leat dušše eahpelihkostuvvan stáhtalaš politihka boađus. Sámediggi ja sámi vuoigatvuođat leat maiddái boađusin das go sápmelaččat leat leamaš ja leat ain sierra álbmot geain leat sin iežaset árbevierut ja ásahusat, mii guhkit historjjálaš oaidninsajis lea leamaš iešheanalaš. 

Sápmelaččat leat minoritehta Norggas ja danne eai olát ovdan dábálaš demokráhtalaš orgánain eanetlogudemokratiija vuođul. Seammás lea sápmelaččain eamiálbmogin vuoigatvuohta váikkuhit iežaset boahtteáiggi dan bokte ahte besset sihkkarastit ja ovdánahttit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Vuođđolága § 108:s čuožžu: “Lea stáhta eiseválddiid geatnegasvuohta láhčit dili nu ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit gielas, kultuvrras ja servodateallimisttis.”

Muđui leat Norggas geatnegasvuođat sápmelaččaid hárrái earret eará dáid lágaid bokte: Sámeláhka, Finnmárkkuláhka, plána- ja huksenláhka, kulturmuitoláhka, boazodoalloláhka, oahpahusláhka ja báikenammaláhka.

Guldal báddemiid – Digitálaarkiivva dáppe